Dostávám spousty dotazů a když pominu ten nejčastější (čím fotíš?), tak naprostá většina dotazů se týká některé konkrétní techniky focení, pojmů ve fotografii a prostě věcí, které by měl vědět každý fotograf a je různě složité se je naučit. Přemýšlel jsem, proč tomu tak je a dospěl jsem k závěru, že spousty začínajících fotografů se k informacím dostávají obtížně, nachází rozporuplné zdroje a následně se v tom ztrácí.

Pokusím se tedy postupně na všechny otázky odpovědět takovou formou, aby to bylo srozumitelné i pro naprosté začátečníky. Pokusím se dát dohromady informace které vám pomohou rozvíjet své fotografické dovednosti a to ať začínáte a nebo své začátky máte již za sebou.

Proč volím tuto formu psaného textu v době kdy video hýbe světem? Důvodů mám hned několik. Tím prvním a nejdůležitějším je aktuálnost. Zatímco psaný text jsem schopný aktualizovat, tak video jednou vznikne a když na něj koukáte později, tak informace již nemusí být aktuální. Druhým důvodem je způsob vnímání. Video je fajn, ale přijde mi, že u psaného textu a obrázků člověk lépe vnímá různá srovnání, má klid a čas prohlédnout si věci které jsou pro něj třeba trochu složitější atd. Neříkám, že časem pro některé věci video nepoužiji, ale základní obsah fotoškoly bude v této podobě.

Doufám, že vám pomohu se trochu lépe zorientovat ve světě fotografování a budu rád za jakoukoliv zpětnou vazbu.

V každém díle fotoškoly vám chci poskytnout nějaké informace, nebo vás něco naučit. A ani tento nultý díl nebude vyjímkou. A začneme pěkně z ostra. Pokusím se odpovědět na otázku “Chci si koupit svůj první foťák. Jaký si mám koupit?”.

Asi žádná otázka nepadá na fotografických fórech a diskuzních skupinách častěji. Ale zároveň je to asi jedna z nejsložitějších otázek. Ani já vám zde neřeknu nějaký konkrétní model. Nejde to. Minimálně ne bez znalosti vašich potřeb, možností, plánů, … Pokusím se vás ale nasměrovat jak si foťák vybrat.

Na úvod se ještě sluší říct, že (pokud tedy nepočítám v dětství jeden filmový Kodak a při příchodu digitálních kompaktů jeden Olympus) celou moji fotografickou cestu mě provází technika Canon. Mám v ni důvěru a jsem s ní spokojený. Neříkám, že je to nejlepší značka na světě, neříkám, že je to jediná správná volba, ale já si ji prostě vybral a jsem spokojený. Díky tomu mám o technice Canon výrazně větší povědomí než o technice konkurenčních značek a i když se snažím udržet si přehled a občas si vezmu do ruky Nikon, Sony, Fuji, … ani zdaleka se necítím být kompetentní k nějakému porovnávání nebo dokonce vynášení soudů. Berte proto prosím veškerý další text s tímto vědomím a pochopením, že ne vždy musí být text zcela objektivní. Dost bylo řečí, jdeme na to.

Jedeno z nejznámějších fotografických mouder praví, že nejlepší foťák je ten co máte u sebe. Pod to se každý fotograf podepíše, protože foťákem který máte doma neuděláte žádnou fotku. A žádná fotka je ještě horší než špatná fotka. Co z toho plyne? Začít s focením, nemusí nutně vyžadovat jakoukoliv investici. Sáhněte do kapsy, vyndejte váš iPhone (nebo jakýkoliv jiný telefon s foťákem) a vyražte fotit. Až narazíte na jeho limity bude z vás celkem slušný fotograf. Ale předpokládám, že když čtete tyto řádky tak už víte, že chcete “opravdový” foťák. Tím tedy zapomeňte na jakékoliv kompakty, zoomy, … Nic o moc víc, než váš telefon vám nenabídnou. Ze všech stran jste určitě slyšeli skloňovat magické slovo - zrcadlovka. Kdysi to bylo zaklínadlo, ale dnes již nedává jakýkoliv smysl si ji pořizovat (i když se najde pár lidí co vám bude tvrdit opak). Jediný důvod proč fotit dnes na zrcadlovku je, že máte hodně napnutý budget a chcete koupit bazarový stroj. Tam se vám může povést koupit velmi kvalitní zrcadlovku za super peníze. Pokud ale prahnete po novém přístroji zapomeňte, že nějaké zrcadlovky existují. Vy chcete bezzrcadlovku.

Před koupí foťáku je dobré si uvědomit, že nekupujete foťák jako takový, ale vstupujete do celého ekosystému jednoho výrobce. Teď vám to možná bude připadat divné, ale věřte mi, že samotné tělo je něco na čem vlastně nezáleží. Morálně zastarává celkem rychle a oproti kvalitním objektivům stojí pakatel. Takže časem tělo tak jako tak vyměníte ale bude fajn když nebudete muset měnit i všechny objektivy. A to je právě důvod proč píši, že si kupujete celý systém. Nyní je potřeba trochu odbočit a říct si něco o velikostech snímače.

Velikost snímače ovlivňuje více věcí, ale tou nejpodstatnější je ohnisková vzdálenost, respektive její přepočet. Standardem (minimálně pro výpočet) je plnoformátový snímač tzv. fullframe. I když tomu jméno neodpovídá, tak větší než fullframe je tzv. středoformát. Tím se dnes nebudem zabývat, protože pokud zvažujete nákup středoformátu za stovky tisíc, jistě víte proč to děláte a nejspíš nečtete tento článek. Takže pro naše účely se omezíme na tři velikosti snímače. Fullframe (dále jen FF), APS-C (Nikon tomu říká DX) a Micro 4/3. Stejně jako se nebudeme věnovat větším snímačům, nebudeme se věnovat ani menším, jako je 1” snímač v některých telefonech atd. Uvádím to jen pro úplnost, abyste věděli že kromě námi probíraných velikostí existují větší i menší. Pro úplnost se ještě sluší zmínit že velikost FF snímače odpovídá jednomu políčku klasického 35mm filmu.

Větší je lepší a nebo ne?
Jak už jsem nastínil, velikost snímače ovlivňuje přepočet ohniskové vzdálenosti. Tomuto jevu se říká cropfactor. U APS-C je oproti FF snímači 1,5 (například u Nikonu 1,53) až 1,6 například u Canonu. Snímač Micro 3/4 pak používá třeba OM System (dříve Olympus) a crop factor je 2,07. Co to znamená? Znamená to, že pokud vezmete objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm a nasadíte ho na FF, budete mít ohniskovou vzdálenost 50 mm. Pokud ho ovšem nasadíte na APS-C budete mít přibližně 80 mm a na Micro 4/3 dokonce zhruba 100 mm. Je to výhoda nebo není? Jak kdy. Obecně a zjednodušeně se dá říct, že objektiv s menší ohniskovou vzdáleností bude menší, lehčí a levnější než podobný objektiv s větší ohniskovou vzdáleností. Platí i to, že čím menší je snímač, tím menší a lehčí může být tělo. Tedy pokud je pro vás důležitá váha nebo rozměr, dá se říct, že čím menší snímač tím lepší. Jenže aby to nebylo tak jednoduché, tak velikost snímače ovlivňuje i světelnost a hloubku ostrosti. A u světelnosti to platí přesně opačně. Čím větší snímač, tím více světla je schopný přijmout a bude tak podávat při špatné světelnosti lepší výsledky než menší senzor. Takže pokud plánujete fotit i v horších podmínkách, je větší snímač výhodou.

Co budete fotit?
Já vím, že nevíte, málokdo to ví před tím, než si pořídí svůj první foťák, ale aspoň trochu tušit nebo odhadnout vám hodně pomůže při výběru fotoaparátu, respektive fotografického systému konkrétního výrobce. Například většina portrétních fotografů dává přednost FF snímačům kuli hloubce ostrosti. Stejně tak fotografové kteří fotí v náročných světelných podmínkách (koncerty, astrofoto, …) zpravidla preferují FF. Naopak fotografové zvířat (wildlife) vemi často volí menší snímače. Pokud jste třeba horolezec, který sebou bere foťák na vrcholky skal, potřebujete odolný, lehký a malý foťák. Micro 4/3 je tak pro vás jasnou volbou. Na focení krajinek je to vcelku jedno. Sportovní fotografové a street fotografové velmi často volí APS-C.

Takže?
Pokud to mám nějak shrnout a zjednodušit, tak si dovolím říct něco za co mě asi kolegové fotografové ukamenují, ale pokud nemáte nějaké specifické potřeby, platí, že čím větší tím lepší. Minimálně pokud nevíte co budete fotit, tak FF bude univerzálnější než APS-C a to zas bude trochu univerzálnější než Micro 4/3. Ale opravdu to neznamená, že na Micro 4/3 nejde fotit portréty nebo tak něco, jen vyniká v jiných věcech.

Takže jakou značku?
Budeme se zabývat “pouze” fotoaparáty Canon, Nikon, Sony, Fuji a OM System. Ne že by jiné neexistovali, existují, ale asi nebudou první volbou začátečníka. Možná by se do našeho srovnání vešel ještě Panasonic, ale to je značka vyhlášená mezi videotvůrci, mezi fotografy si zas tak dobře nevede, a už takhle budeme mít co dělat abychom se někam dostali, takže pro tentokrát ho vynecháme.

Canon, Nikon, Sony
Všichni tito výrobci nabízejí jak FF, tak APS-C přístroje.