Kdysi dávno v dětství jsem udělal pár fotek ještě na film. Nebyly nijak zásadní ale dodnes si vybavuji ten pocit o kterém mluví věhlasní fotografové. Ten pocit, když víte, že každé vaše zmáčknutí spouště stojí x korun za film samotný, další peníze pak stojí vyvolání a hlavně to, že máte 24 - 36 fotek a pak konec vás prostě nutí přemýšlet trochu jinak. Dneska je to úsměvné, ale myslím, že mi to přeci jen něco dalo.
Někdy v průběhu střední školy jsem foťák odložil a nefotil vůbec. Když se začli objevovat první foťáky v telefonech, tak jsem zase nějaké ty fotky udělal. Ale znáte to. Fotil jsem celkem bez rozmyslu to co mi připadalo zajímavé a na 90% těch fotek jsem se samozřejmě nikdy nepodíval a když jsme vyměnil telefon tak skončili v propadlišti dějin. Jistou změnu pro mě znamenal přícho iPhonu. Od té chvíle jsem díky synchronizaci s iCloudem o žádné fotky sice nepřišel, ale popravdě, mám teď na iCloudu něco přes 5000 fotek a většina z nich má maximálně nějakou vzpomínkovou hodnotu, ale jinak jsou celkem k ničemu.
Tady se asi sluší trochu odbočit a říct, že se živím reklamou a konkrétně grafikou, takže s fotkami pracuji každý den a nikdy jsem tak kontakt s fotkou neztratil, jen jsem nějak neměl potřebu se ve focení sám angažovat. To se ale všechno letos změnilo. Začátkem roku jsem se rozešel s přítelkyní a měl jsem tak najednou mnohem víc času. A tak jsem se začal pouštět do různých věcí na které jsem neměl čas. Rekonstrukce bytu, ježdění na kolečkových bruslích, …. ale hlavně jsem se začal vydávat na výlety na místa která mám rád a nebo kam jsme se chtěl již dlouho podívat. Ty výlety pro mě byli najednou jiné. Jel jsem kam jsme chtěl, kdy jsem chtěl, viděl jsem krásná místa, ale najednou mi nějak začlo chybět, že tu všudypřítomnou krásu kteoru vidím nemohu s nikým sdílet. A tak se mi v hlavě začla rodit myšlenka pořídit si foťák. Jasně, měl jsem v kapse iPhone, ale to mě nějak nelákalo. A tak jsem někdy v září zasedl k internetu a začal hledat jak to vlastně dnes s tím focením je, jakou zrcadlovku si má začátečník pořídit a tak.
Po přečtení mnoha článků a zhlédnutí stovek videí jsem dospěl k závěru, že hledám bezzrcadlovku. Při dalším studiu jsem zjistil, že chci fullframe bezzrcadlovku. No a pak už to bylo jednoduché, nejlevnější fullframe bezzrcadlovka na trhu byla aktuálně od Canonu. Canon EOS RP. A tak jsem si ke svým říjnovým čtyřicátým čtvrtým narozeninám koupil foťák. Přibral jsem k němu paměťovou kartu, náhradní baterku a brašnu. Byl jsem přesvědčený, že mám na dlouho vše co potřebuji. I když šlo o nejlevnější model, tak to stálo mnohem víc, než jsme původně do foťáku chtěl investovat.
Tenkrát jsem netušil, že je to jen začátek. Pak už to šlo ráz na ráz. První objektiv, stativ, druhý objektiv, batoh, sada na čištění, filtry, sluneční clony, třetí objektiv, větší batoh, čtvrtý objektiv, …